Záhadný dům

31. ledna 2016 v 13:56 | Dina Braveroad |  Povídky
Ahojky!!! Mám pro vás připravenou 1. povídku. Povídky se netýkají sso.

Záhadný dům

Moje jméno je Melissa a zrovna jsem se s rodičemi přistěhovala z vesnice do města. Vzdala jsem se svých přátel a dokonce se rozešla s mým klukem. Je mi 16 let.
Když jsme s rodičemi po dlouhé cestě dojeli, tak nás vítal obrovský a starý dům. Nelíbil se mi. Něco se mi na něm nezdálo a já nevěděla co. Popadla jsem kufr, který mi podal otec a šla dovnitř. Vešla jsem starými a oprýskanými dveřmi. Když jsem vešla, tak mě přivítal smradutý zápach jako kdyby umřela krysa. Dům byl obrovský. Našla jsem dole krb a starý koberec. Všude byly pavučiny. Podívala jsem se nahoru a tam schody. Chtěla jsem mít pokoj nahoře. Šla jsem do 2. patra. Vypadalo to tam jako půda, ale už vím, že to bude můj pokoj. Byl tam prach a opět pavučiny. Našla jsem tam starý stúl, postel a červený koberec. Na posteli byla mrtvá myš.
Když jsem to spatřila, začala jsem panikařit. Utíkala jsem ze schodů a potom k mým rodičům. ,, Mami tam je myš na mé posteli a mrtvá" zakoktala jsem. Máma mě objala a šla se tam podívat. Máma tu myš vzala do ruky a vyhodila oknem. Pak si šla umýt ruce. Já byla stále v šoku.
Začalo se stmívat a stěhováci měli dorazit až popozítří. Spala jsem na podlaze. Na té posteli jsem odmítla spát. Naštěstí jsem měla spacák.
Najednou mě probudil silný vítr, ale okno bylo zavřené. Divila jsem se, ale stejně jsem usnula. Najednou jsem uslyšela tichý zpěv. Otevřela jsem oči, ale nikdo tam nebyl. Chtěla jsem jít dolů k rodičům, ale najednou schody zmizely. Myslela jsem, že je to jenom sen. Začala jsem křičet a brečet. Najednou zničeho nic se předemnou objevila malá holčička s černými vlasy. V ruce držela rozstrhaného medvídka. Bála jsem se jako nikdy. Okolo očí měla černou rozmazanou řasenku. Pak mi řekla ,,Odjeďte pryč a už se nevracejte" a zmizela. Vše se vrátilo do normálu jenom začala silná bouřka.
Já už neusla. Bála jsem se, že se ještě jednou objeví.
Ráno jsem to pověděla rodičům a jela s nima k pánovi, který nám ten dům prodal. Řekl, že kdysi tu žila šťastná rodina, ale jednoho dne rodiče umřeli, protože je zasáhl blesk a ta holčička, kterou měli se zbláznila a zabila. Od té doby tam prý straší. Moje rodiče to znepokojilo a dům jsme už nechtěli.
Nakonec jsme jeli do New Yorku a bydlíme v paneláku. Mě je 19, ale stále na tu holku nezapomínám.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ff ff | 1. února 2016 v 21:21 | Reagovat

Tam bych nechtěla bydlet

2 lol lol | 2. února 2016 v 15:11 | Reagovat

Zajimave

3 nejsso nejsso | Web | 4. února 2016 v 16:13 | Reagovat

[1]:

[2]:
                 Děkuji :)

4 Scarlett Pandaroad Scarlett Pandaroad | E-mail | 4. března 2016 v 19:51 | Reagovat

já se bojím !!!!!!!!!! ....................................... O_O  O_O  O_O  O_O  :-(  :-(

5 nejsso nejsso | Web | 5. března 2016 v 15:19 | Reagovat

[4]: to bude dobré :-)

6 Scarlett Pandaroad Scarlett Pandaroad | E-mail | 6. března 2016 v 16:27 | Reagovat

[5]: :-D  :-D  :-D  ???

7 nejsso nejsso | Web | 26. května 2016 v 17:14 | Reagovat
8 ver ver | E-mail | 18. června 2016 v 16:29 | Reagovat

Máš moc krásné povídky. Zvláště z téhle běhá mráz po zádech. Klobouk dolů (Y)

9 nejsso nejsso | E-mail | Web | 18. června 2016 v 16:52 | Reagovat

[8]: děkuji moc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama